Psi pobíhající na volno jsou často předmětem veřejné diskuze. Jedna věc je bezpečí (lidí i psů v okolí), druhá psí potřeba fyzické aktivity. Do toho mezi pejskaři kvalita přivolání je určitá forma flexu :)
Jak to vypadá u nás? Tam, kde podle vyhlášky mají být na vodítku, vodítka zásadně mají. Jinak Piškotka chodí téměř všude na volno, Maui zpravidla na stopovačce - důvod je ten, že jeho pozornost je dost těkavá, velmi snadno ho zaujme cokoliv v okolí a je schopen vyrazit, aniž by dokázal vnímat cokoliv jiného, včetně mě. Pes má být vždy pod kontrolou psovoda a to v našem případě nejlépe zajistí dlouhé stopovací vodítko - moje nejoblíbenější je 15m od Tameru, ale máme různé délky od 7 do 20m. Na takové stopovačce už se Maui dokáže i dostatečně vyřádit.
Abych Mauiho pustila na volno, potřebuju mít pod kontrolou prostředí (= znát terén, kde se pohybuje zvěř, kam vidím, co se kde děje), musím být soustředěná já a musí mě vnímat i Maui. Zároveň od něj v takovém případě chci, aby držel vzdálenost ode mě co nejvíc v dosahu, abych v případě potřeby mohla rychle zasáhnout. To samozřejmě, pokud se chce zrovna vyběhat, pro něj není úplně nejvýhodnější, vlastně na stopovačce se vyběhá víc :)
Kontrola je důležitá - jednak se vesměs pohybujeme v honitbě, a byť by na lišky, které patří mezi ovčácká plemena, by neměla vystřelit ani myslivecká stráž a ani pokud by nedejbože štvali zvěř (pracujeme na tom, aby si zvěře vůbec nevšímali), riskovat nechci, a druhak na našich vycházkách první cca kilometr jakýmkoliv směrem jdeme v těsné blízkosti kolejí.
Jak to Mauimu dneska šlo, ukazuje video :) Krásně se držel u mě, chodil na zavolání a na povel čekal. Není to samozřejmost a jsem na kluka pyšná :)
Moudro dne: vodítko není ostuda! Pokud pes nemá spolehlivé přivolání (a co si budeme povídat, to zase tolik pejsků nemá), je stopovačka mnohem bezpečnější a pro psa ve finále úplně v pohodě řešení - lepší než prostě vypustit a čekat, jak to dopadne.
Komentáře
Okomentovat